Je málo hudebních typů, jež by se tak spontánně a rychle rozšířily do celého světa, jako různé projevy afroamerické hudby: během zhruba stopadesáti let si osvojila duchovní písně, work songs, blues, ragtimy atd. a všechny jejich jevové formy nejenom široká obec muzikantů nějak spjatých se světem jazzu a moderní populární hudby, ale co je ještě podstatnější, i široká obec posluchačská. Tajemství tohoto úspěchu spočívá zřejmě v silném emocionálním náboji této hudby, v její upřímnosti a spontánnosti, což je neseno především zvláštní textovou i hudební úderností, zvukovou barevností, metrorytmikou schopnou vyvolávat pohybové reakce. K těm nejcennějším a nejúspěšnějším formám afroamerické hudebnosti nesporně patří duchovní písně, tedy spirituály a gospely; spirituály jako cosi historicky staršího, původnějšího, gospely zase jako projev již modernější, vyrůstající a žijící v symbióze s jazzem i celým světem populární hudby, neztrácející však svůj duchovní pathos, schopnost strhnout k aktivní pěvecké i pohybové spoluúčasti, vyvolat radostnou extázi.

Koncertní přednes spirituálů se začal objevovat už v hloubce druhé poloviny předminulého století spolu s tím, jak se černošská komunita USA začala po občanské válce stále více sebereflektovat a začala nabízet to, co je pro ni specifické, i širším okruhům zájemců jak doma, tak v cizině, tedy především v Evropě. Cestující spirituálové soubory se pak staly jedním z prvních poslů nové hudby, přicházející z Nového světa. Spirituály a gospely ve své domovině dodnes žijí především v prostředí náboženských obcí, ale tam i ve světě se uplatňují právě i jako koncertní hudba.

Jednou ze skupin, jež dnes pěstují tento typ hudby a koncertují s ním po světě, je skupina The Jackson Singers, která vznikla počátkem osmdesátých let minulého století z iniciativy Roberta De Wit Jacksona výběrem nejlepších zpěváků a zpěvaček ze čtyřicetičlenného sboru Martin Luther King Singers; dnes je uměleckým vedoucím jedenáctičlenné černošské skupiny zpěvák Fitzroy Burroughs. Rejstřík projevů skupiny se časem rozpínal a tak v něm vedle spirituálů tradičních najdeme i moderní spirituály a balady (Mahalia Jackson, Aretha Franklin ad.), či písně z repertoáru Boba Dylana či Michaela Jacksona.
Skupina do dnešního dne absolvovala bezpočet koncertů na běžných zájezdech, jazzových a gospelových festivalech, ale až do loňského roku její cesty - ačkoli má manažerku českého původu - do České republiky nevedly. Situace se zlomila až v minulém roce, kdy - bez větší reklamy - skupina vystoupila s velkým ohlasem ve Smetanově síni Obecního domu v Praze.

Jednou z "pozitivních deviací" skupiny je, že nechápe své působení jen jako zprostředkovávání kontaktů s afroamerickou hudební kulturou či jako pouhý prostředek pro vlastní seberealizaci a existenci, ale též jako přímou službu (a v tom je i kus návaznosti na duchovní pathos spirituálů a blues!) svým bližním, lidem nemocným, trpícím, handicapovaným. Pořádá proto benefiční koncerty pro různé charitativní organizace a takovými koncerty mají být i její další pražská vystoupení, jež se pod názvem Gospel Emotion/Spiritual Inspiration uskuteční v sobotu 13. a v neděli 14. listopadu (opět v Obecním domě) ve prospěch Sdružení na pomoc dětem s handicapy a jeho zařízení Motýlek (internetoví zájemci si mohou hned objednat řadu CD s nahrávkami souboru), s nímž se skupina zkontaktovala; záštitu nad koncerty převzal starosta městské části Praha 14 a celou akci podpořili již i někteří sponzoři. Stojí za to říci i v Hudebních rozhledech, že posláním Sdružení je umožnit znevýhodněným dětem, aby i ony vyrůstaly v klidném domácím prostředí a úspěšně se začleňovaly do většinové společnosti; Komunitní centrum Motýlek je pak polyfunkční prostor, který sdružení celoročně provozuje a v němž děti, lišící se svým handicapem, mají šanci rozvíjet svou osobnost obdobným způsobem jako většina dětí, v přítomnosti rodiny, odborných pracovníků i dobrovolníků a vrstevníků.

Myšlenky spravedlivosti, lásky, přátelství, solidarity, charity, vkořeněné ve světě spirituálů a gospelů, tak dostávají moderní konkretizovanou podobu a lze doufat, že je podpoří i pražské publikum, jemuž se ovšem má dostat i uměleckého zážitku.