Na kontu mají více než jeden milion prodaných desek, na jejich vystoupení na Open — air koncertu přijelo 80 000 nadšených posluchačů, denně je hrají v rozhlase a po 70 týdnů se umísťují na prvních místech v hitparádách.To nejsou fakta o Rolling Stones, nýbrž o Mississippi Mass Choir.
V našich podmínkách něco nepředstavitelného, ale v zemi, kde se negro — spirituální hudba narodila, nic zvláštního — jsou zde radiové stanice jen pro gospelovou hudbu, konají se festivaly pro sto tisíc posluchačů, existují nesčetné a vynikající gospelové chóry, speciální oddělení pro gospelovou hudbu v obchodech s deskami a CD.
Gospel má v USA významné postavení. Ale přesto je tento hudební směr daleko vzdálen od velkého obchodování, od velkého byznysu. Jenom zřídkakdy se stanou zpěváci tak známými jako Mahalia Jackson, avšak téměř všichni populární černí zpěváci začínají svoji kariéru zpěvem v místním gospelovém chóru.
Odkud pochází gospel
Slovo gospel pochází z angličtiny a znamená evangelium, nebo-li dobrou zprávu. Vzniku gospelu však předcházelo období spirituálů, které souviselo s deportací, ztrátou domova a kulturní identity a současně bylo doprovázeno hlubokou náboženskou vírou.
Spirituály jsou původně písně, které otroci zpívali během jejich těžkého každodenního života. Vznikaly ve volné improvizaci a byly ústně předávány.
Na začátku 18. století se mezi bílými a černými šířilo tzv. Velké probuzení neboli The great awakening. Spirituální písně se používaly pro přenos základních myšlenek tohoto hnutí. Reverend Richard Allen, narozený jako otrok, sám sebe v 17 letech vykoupil. V roce 1801 jako kněz metodistů napsal jeden z prvních dokumentů afroamerické kostelní hudby. Dnes předpokládáme, že černoši tyto písně zpívali jejich vlastním specifickým způsobem — s důraznějším rytmem, na africkou pětitónovou škálu a s vlastními vymyšlenými texty. Negro-spirituál byl na světě.
Tato forma hudby se rozšířila hlavně u otroků. Hymny, žalmy a zakázané písně se zpívaly v noci u táborových ohňů a také při práci. Spirituály reflektovaly situaci otroků. Některé z nich pojednávaly o jejich trápení, jiné o době po zrušení otroctví nebo také sloužily jako návod, jak se od otroctví osvobodit (Wade in the water).
Spirituály po zrušení otroctví v roce 1865 ztrácejí na významu. Není již třeba zpívat o touze po svobodě, protože otroci svobodu, alespoň na papíře, nabyli.
Asi kolem roku 1920 se začala setkávat černošská spirituální hudba s jazzem. Vzájemným ovlivňováním se stalo, že trh byl náhle doslova zaplaven písněmi, jejichž kořeny bychom našli právě v negro-music, byly to písně psané jako blues, rumba, mamba, boogi — voogi, apod.
Profesionální zdokonalení
Významnou osobností, která se velmi zasloužila o rozvoj gospelu, byl T. A. Dorsey, syn baptistického faráře a bývalého bluesové hudebníka, který do svých skladeb míchal spirituály, žalmy a blues. Výsledkem byl tzv. gospel blues či církevní blues. Jeho hudba byla jiná — upravená, jazzová a dala se napsat v notách.
V roce 1932 založil T.A. Dorsey hudební nakladatelství House of Music, které umožňovalo Afroameričanům publikovat jejich skladby. Ve stejném roce založil se zpěvačkou Sallie Martin The National Convetion of Gospel Choir and Choruses a v roce 1942 Gospel School of Music v Chicagu. Toto vše znamenalo pro gospelovou hudbu obrovský pokrok. Zřejmě nejznámější skladbou T.A. Dorseyho je Take my Hand, Precious Lord (The Jackson Singers, CD 3247 / Century Celebration)
Zlatý věk gospelu
Tisíce malých i větších gospelových skupin se vezpívaly do srdcí a do uší posluchačů. Někteří ze zpěváků se stali známými, jako např. Sam Cook, který pokračoval ve své kariéře jako světová hvězda soulové hudby.
Nejznámější zpěvačkou tohoto zlatého věku gospelové hudby se stala Mahalia Jackson, která díky svému talentu už v roce 1947 stanula nejvýše na žebříčku popularity interpretů gospelu a její nenapodobitelný pěvecký styl z ní učinil královnu gospelu. Známé písně jsou např.: In The Upper Room nebo Walk With Me (The Jackson Singers, CD 3249 / Summertime Gospel & Soul).
Ve čtyřicátých a padesátých letech popularita gospelu postupně rostla. Gospel se etabloval jako samostatný hudební směr. Přestává být výlučně církevní záležitostí. Dochází ke komercionalizaci stylu, gospely zpívají i nevěřící. Vzniká řada gospelových skupin jako jsou např. The Golden Gate Quartet nebo The Five Blind Boys of Mississippi.
Gospel současné doby
Posledních třicet let se gospel rychle vyvíjel. Vydal se na cestu k moderní populární hudbě. Dovoleno je to, co se líbí, ať to jsou prvky tradičního gospelu (klavír, kytara, tamburína) nebo moderní elektrické nástroje.
V roce 1969 vydal E. Hawkins nahrávku, v které se objevil jeden starý baptistický žalm. Byl moderně aranžovaný a měl ohromný úspěch: Oh, Happy Day. Na celém světě se prodalo 20 milionů CD s touto nahrávkou a skladba je dodnes velice aktuální. (The Jackson Singers, CD 3248 / Amazing Gospel).
Gospel si našel cestu i do Evropy. Na turné jsou zde každým rokem některé významné skupiny. V České republice uvítáme 13. a 14. listopadu 2004 ve Smetanově síni pražského Obecního domu vždy od 20 hodin jednu z nich: The Jackson Singers / Gospel Emotions s jejich programem Spiritual Inspiration.